|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Další z mnoha častých otázek je: JAK POSTUPOVAT PŘI VÝBĚRU ŠTĚNĚTE?
Přijedete k chovateli, štěňat na dvorku je jak maku... Které je pro vás to nejlepší? To, které má roztomilý flíček na čeníšku, nebo to, co na vás srdnatě vrčí? To, které vás vítá tak nadšeně, jako naposledy vaše žena den před svatbou? Kruciš, že bych si dal za své těžce vydělané peníze zabalit to největší, abych nebyl škodnej? Zatímco váš zrak těká z jednoho cvaldy na druhého, chovatel se vám snaží vsugerovat, že úplně nejlepší by bylo vzít si štěňata dvě, aby jim nebylo smutno. „Koukejte, jak si hezky hrají! Taky budou ve dvou lépe papat...“ Hrůzná představa pro strýčka Skrblíka!
Pokud nepotřebujete k hlídání dva psy-samce, kombinaci fenka–fenka a pes–fenka u dominantních plemen, jako je středoasijec, jihorus, kavkazan, malamut apod., briskně odmítněte. Psi-samci si vytvoří hierarchii okamžitě, dvě dominantní fenky nikdy! Stále se budou předhánět, která z nich je silnější a chytřejší, budou na sebe žárlit, servou se o váš upadlý knoflík. Budou-li žít čubinky stále pospolu, svobodně pobíhat po zahradě, dvorku a domě, budou si rozumět, spolupracovat a mít se rády. Budou žít v takové svornosti, v jaké žijí milující se manželé. Jak známo, ani harmonické manželství není bez mráčku, takže proč nemít u našich psů pochopení i pro výměnu názorů? Když dojde mezi fenkami ke konfliktu, pokaždé se vám bude zdát, že vypukl kvůli banalitě, ba bez příčiny. Omyl! Rvačka o v blátě oválený rohlík či obal z nanuku má vždy smysluplný podtext. Kamarádky se však servou jen sporadicky a „naoko“. Utkají se ze sportu, z plezíru, aby vystrašily jemnocitnou paninku. Nikdy se nekoušou naplno. Výsledkem na pohled krvežíznivého klání bývají chomáče vyrvaných chlupů nebo prokouslý pysk, což je místo, které se u psů velmi rychle hojí. Tak to zařídila moudrá Příroda. Stráví-li však většinu dne každá v jiném kotci, odkud ryčí jedna na druhou a společně pak lají celému světu, nikdy si k sobě láskyplný vztah nevybudují. Dostanou-li se k sobě, většinou se servou, a to s kousanci naplno. Proto si dvě fenky velkých plemen může pořídit jen ten, kdo má jak čas a trpělivost vychovat je k mírumilovnému soužití, tak podmínky pro jejich „žití na svobodě“. To znamená chování jedné k druhé citlivě korigovat, trpělivě jim vysvětlovat, co se sluší a co nikoli, žádnou z nich neprotežovat... Zkrátka a dobře, chovat se k fenečkám tak, jako by to byly dospívající dcery. Puberta se svými pupínky na těle i na duchu odezní a hle, pojednou máte doma dvě krásné distingované dámy, chloubu rodiny.
Pořídit si dvě fenky může i ten, kdo má srdce a svědomí držet je v kotci, v doživotním vězení, kde zejména psi přírodních plemen trpí fyzicky a strádají psychicky. A kdo trpí a strádá, bývá zatrpklý, bývá zlý!
Kombinace fenka–pes funguje bezkonfliktně. Vemete-li si však bratra a sestru a nedáte jedno zvíře vykastrovat, čekají vás v jejich dospělosti perné chvíle. Až bude fenka hárat, musíte zabránit incestu. A to je velmi náročné, neboť síla zvířat je stokrát znásobena rozmnožovacím pudem, jemuž se u lidí říká milostná vášeň. Zabránit nakrytí fenky musíte, neboť dozajista nechcete produkovat zdegenerované chudáky? Ono už stačí, že se najdou lidé, jež jsou pitomější než některá štěňata!
Co všechno mám „zkontrolovat“, než si štěně koupím? volala mi Radka D. z Třeboně.
Nechci chodit na výstavy. Mám si koupit štěně bez PP nebo s PP? chtěla vědět Blanka F. ze Sušice.
Doroste nejmenší štěně z vrhu sourozence? dělala si starosti Jarka S. z Tábora.
Chci, aby byl pes v dospělosti ostrý na cizí a hodný na domácí. Poznají se již u štěněte povahové vlastnosti? zajímalo Pavlu N. z Jičína.
Štěně se chovalo velmi plaše, ba bázlivě. Dodnes, je mu pět měsíců, se bojí cizích lidí. Bude z něj dobrý hlídač? obával se Josef Č. z Plzně.
Mám si raději pořídit fenku či psa? slýchávám častou otázku. |
|
|
|
|
Na další stranu |
|
|
|